M. J. Lermontov

Lermontova mám moc ráda. Nešokuje, není nijak zvlášť náročný, ale je uvěřitelný.

Nemiluji tě, mučí mě jiná vášeň a jiný žal,

ale tvůj obraz v duší mé i zbaven moci žije dál.

Jinak touží a sní můj duch,

já ale přece vzpomínám:

tak prázdný chrám je stále chrám,

svržené božstvo stále bůh.


 

V něžně modrém přítmí spí pláň širá,

z nočních nebes dýchá majestát.

Nenadálý stesk mi srdce svírá.

Je to lítost? Čekám něco snad?

Ne, nečekám nic už od života,

nelituji toho, co mi vzal.

Odhodit jen toužím všechna pouta,

v klidu spát a zapomenout žal.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s